Bylinky jsou nedoceněným pokladem našich zahrad, které nejen krásně voní a ozdobí prostor kolem nás, ale také mají mnoho léčivých účinků. Mezi ty nejznámější patří šalvěj, tymián, majoránka a rozmarýn. Tyto bylinky se využívají již po staletí jako přísady do jídla i k léčení různých potíží. Jejich blahodárné účinky na lidský organismus jsou nepopiratelné a jejich pěstování je snadné i pro začínající zahrádkáře. Připravte se tedy na objevování světa léčivých bylinek před branami vašeho domova!
Čtěte také: 1. díl – Léčivé bylinky, poklady našich zahrad
Tymián
Tymián (Thymus vulgaris) je aromaticka bylina známá svou výraznou chutí a vůní. Tento druh patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) a je původním obyvatelem středomořského regionu, ale je rozšířen a pěstován po celém světě pro své léčebné a kulinářské vlastnosti.
Jedná se o trvalku s drobnými, zelenými listy a květy různých barev, včetně bílé, růžové a fialové. Je známý svými antimikrobiálními a antioxidačními vlastnostmi a často se využívá v tradiční medicíně a gastronomii.
Tymiánové lístky a olej z této rostliny se používají jako koření pro dochucení pokrmů, zejména v evropské kuchyni. Tato bylinka je také oblíbenou ingrediencí v bylinkových čajích a éterických olejích díky svým relaxačním a zklidňujícím účinkům.
Tymián pěstování
Tymián se díky svým kompaktním rozměrům dobře hodí do květináčů na balkoně, terase nebo do interiéru. Před výsadbou si připravte směs půdy, která obsahuje hlínu a písek pro zajištění dobré odvodnění. Drenážní vrstvu na dně květináče nezapomeňte, aby se přebytečná voda mohla správně odtéct. Umístěte květináče na slunné a teplé místo. Každoročně tymián přesazujte, vyměňte část půdy a případně i květináč.
Pokud preferujete pěstování tymiánu ze semínek, můžete je sejít během jara do sadbovače s rašicím substrátem. Jakmile sazenice zesílí, přesaďte je buď do květináče, nebo přímo do záhonu. Semena můžete vysévat i přímo do země, potřebují však dostatek světla, vláhy a tepla.
Pokud máte zahradu, tymián může zdobit její krajinu. Často slouží jako ozdobná rostlina podél chodníků a okrajů záhonů, nebo na slunných a dobře odvodňovaných místech. Má rád kamenitý podklad a je skvělým doplňkem na skalce. Vysazuje se na zahradu na jaře, kdy je půda dostatečně teplá, obvykle koncem dubna až začátkem května.
Tymián druhy
Druhy tymiánu zahrnují například tymián obecný (Thymus vulgaris), který je nejčastěji používaný v kuchyni, dále tymián citrónový (Thymus citriodorus), jenž má výraznou citrónovou vůni a chuť, nebo tymián úzkolistý (Thymus serpyllum), který je nízký a výborně se hodí jako pokryvná rostlina.
Využití a účinky tymiánu
Tymián je mimořádně univerzální bylina s pozitivními účinky na lidské zdraví. Jeho příjemná vůně může povznést náladu a pomoci překonat stres, deprese a nespavost. Kromě toho se osvědčil jako účinný prostředek při léčbě kašle, nachlazení a onemocnění dýchacích cest. Tymián podporuje také detoxikaci těla, zlepšuje trávení, zmírňuje menstruační bolesti a působí protizánětlivě. Jeho pozitivní vliv zahrnuje i srdce a prozáření pleti.
Je rovněž známý svými silnými antiseptickými vlastnostmi. Dokáže úspěšně bojovat proti bakteriím, plísním, parazitům a dalším škodlivým mikroorganismům, což ho činí vhodným pro vnitřní i vnější dezinfekci. Inhalace tymiánu mohou dezinfikovat plíce, odvar je užitečný při léčbě afty a zánětů dásní, zatímco čaj pomáhá dezinfikovat ledviny a močový měchýř.
Tento druh je oblíbeným kořením, používá se v čerstvém stavu i jako sušená bylinka. Skvěle ladí s různými druhy masa, omáček, sýrů a bylinkových másel. Jeho chutný profil vynikne zejména na grilovaných pokrmech, rybách a zelenině. Tymián má však také své místo v oblasti kosmetiky a aromaterapie, kde se sušené části rostliny používají do bylinných polštářků pro lepší spánek a do koupelových produktů.
Máta a její pěstování
Pěstování máty peprné je snadné i pro začátečníky. Tuto nenáročnou bylinku sázíme prakticky kdykoliv během roku a dosahuje výšky až 75 cm. Vyžaduje sluneční světlo nebo polostín a bohatou vlhkou půdu.
Pokud se rozhodnete pěstovat mámu v květináči, vyberte si bohatou a dobře propustnou zeminu a umístěte květináč na osvětlený parapet nebo terasu. Pěstování máty ze semínek je méně obvyklé, protože se dobře šíří vegetativně. Přesto, pokud chcete zkusit semena zasít, učiňte tak kdykoliv během roku, a následně přesazujte až silné sazenice.
Na zahradě pěstujte mátu klidně celoročně, je totiž odolná vůči mrazu. Pozor ale na její šíření, roste poměrně nekontrolovatelně a může během léta zabrat doslova celý záhon.
Tuto bylinku můžete vysadit i do květináče a umístit třeba na kuchyňskou linku nebo ještě lépe – na prosvětlený okenní parapet. V kuchyni bude neustále po ruce při vaření.
Oblíbené druhy máty
Existuje mnoho druhů máty, ze kterých byly dále vyšlechtěny různé odrůdy. Ty se liší nejen vzhledem celé rostlinky, ale také vůní, chutí a možnostmi, jak lístky následně zpracovat. Mezi nejoblíbenější patří například:
- Máta bazalková – s vůní podobnou bazalce, ideální na pizzu a do italských pokrmů.
- Máta jahodová – s vůní jahod, skvělá do moučníků, limonád a ovocných salátů.
- Máta česneková – s chutí podobnou česneku, vhodná pro maso, polévky a pomazánky.
- Máta zázvorová – s vůní a chutí zázvoru, skvělá na čaj i v ovocných salátech.
- Máta kadeřavá – klasické mentolové aroma, jemnější a v aromaterapii.
- Hrušková máta – s vůní a chutí zralých hrušek, oblíbená u šéfkuchařů.
- Máta čokoládová – s jemnou čokoládovou chutí, ideální pro sladké recepty.
- Máta banánová – voní a chutná po banánu, vhodná do moučníků a čajových směsí.
- Máta červená – s červenými stonky a silným mentolovým aroma, často pro čaj.
Šalvěj
Šalvěj je aromatický keř původem ze Středomoří a může dorůst až do výšky 30 až 70 cm. Pěstování této byliny vyžaduje kyprou a propustnou půdu, která je bohatá na písek, a slunné stanoviště. Při zálivce buďte opatrní a upravte ji podle aktuálního počasí.
- Pěstování šalvěje v květináči: Tato možnost umožňuje snazší přesun v zimě, ale rostliny budou menší.
- Pěstování šalvěje ze semínek: Vysévání ze semínek vyžaduje trpělivost a vyžaduje pravidelnou zálivku.
- Pěstování šalvěje venku: Šalvěj dobře snáší různé povětrnostní podmínky a může být v zahradě. Vyžaduje slunné místo.
Jak zasadit šalvěj: Pokud začínáte s rostlinami, zvolte si zdravé sazenice. Přesazování je jednoduché – připravte vhodné místo, zasázejte rostlinu s kořenovým balem a zajistěte, aby byla na správné úrovni nad balem.
Účinky a využití šalvěje
Šalvěj, známá léčivá bylina s výraznými účinky, projevuje pozitivní vliv na lidský organismus jak vnitřně, tak i zevně. Možná ji nejvíce spojujeme s jejím účinkem při léčbě bolestí a zánětů v krku, stejně jako při boji s kašlem. To ji zařazuje mezi klíčové složky mnoha léčivých přípravků, jako jsou sirupy, kapky a pastilky na bolest v krku. Díky svým dezinfekčním vlastnostem se také osvědčila při léčbě různých zánětů v dutině ústní, kde se používá pro oplachy při aftách nebo problémech s dásněmi a zuby.
TIP: Připravte si šalvějový sirup proti kašli a nachlazení – recept najdete zde.
Další vnitřní účinky šalvěje zahrnují podporu trávení, uklidnění žaludku a snížení nadýmání, eliminaci nadměrného pocení, psychické uklidnění v případě stresu a úzkosti, a podporu kvalitního spánku. Šalvěj také může pomoci uklidnit hormonální bouře, které se projevují během menstruace nebo v období klimakteria.
Šalvěj není užitečná pouze vnitřně, ale také externě. Často se používá jako obklad na rány, což brání infekcím a urychluje hojení. Kromě toho se nachází v mnoha kosmetických přípravcích a mastech, včetně šamponů proti lupům, krémů proti akné, zubních past, ústních vod a mastí na opruzeniny a různá poranění.
Je však třeba poznamenat, že vedle těchto pozitivních účinků má šalvěj také negativní aspekty. Rostlina obsahuje látku thujon, která v nadměrném množství může působit toxicky a poškodit játra (i když v šalvěji je thujon obsažen v malém množství). Proto není vhodné užívat šalvěj po delší dobu v nadměrných dávkách. Tato bylina není vhodná pro epileptiky, protože může vyvolat křeče. Také by se měla vyhnout těhotným ženám, kojícím matkám a malým dětem, protože její konzumace může zvýšit riziko potratu nebo předčasného porodu.
Kromě svých léčebných účinků je šalvěj také oblíbeným kořením. Lze ji použít jak sušenou, tak čerstvou, a skvěle dochutí různé pokrmy, zejména pokud jde o zvěřinu, ale i další druhy masa, ryby, sýry, omáčky a paštiky. V kombinaci s bazalkou a rozmarýnem vytváří vynikající bylinkové máslo.
Shrnujeme-li, šalvěj se uplatňuje jako koření, v medicíně, v léčitelství a v kosmetice. Je univerzální a nabízí širokou škálu využití pro zdraví i chuťové smysly.