Granátová jablka jsou u nás již poměrně známé a dobře dostupné ovoce, které si mnozí velmi oblíbili. Řadí se mezi superpotraviny, a to zejména díky svému velkému obsahu zdraví prospěšných látek. Víte ale, že stromek, ze kterého tyto plody pochází, můžete pěstovat i doma v květináči? Granátovník je velice půvabná rostlina, která oživí každý všední interiér. Navíc miluje slunce, takže v létě jej s klidem přesuňte na zahradu či terasu a užijte si trošku exotiky. Celou sezónu vás totiž bude těšit svými sytě červeno-oranžovými květy a omamnou vůní. A pokud budete mít štěstí, dočkáte se i vytoužených jablíček.

Biologické okénko – něco málo o granátovníku

Marhaník granátový, nebo také granátovník obecný, je strom drobnějšího vzrůstu, který pochází z malého ostrova Sokotra, který leží u somálského pobřeží. Dlouhá léta zde byl endemitem, dokud jej lidé nepřevezli do Íránu. Odtud se dostal do celého Středomoří, kde jej dodnes vidíme běžně růst na zahradách i v přírodě. Plodem tohoto stromu jsou granátová jablka, jejichž dužina je jedlá a velice chutná.

Granátovník je využíván již dlouhá staletí a není tedy divu, že si jej lidé spojovali s různými symboly a připsali mu různé účinky. Ve Středozemí například věřili, že granátová jablka jsou symbolem plodnosti a konzumovali je při problémech s početím. Mezi zdejšími obyvateli se také tradovalo, že kůra z kořenů či slupky plodů mohou pomoct zbavit se tasemnice.

Granátovník jako keřík či stromek?

Rostlinku si můžete vypěstovat buďto přímo ze semínka, které necháme vzklíčit, nebo si lze obstarat již předpěstovanou sazenici. Při jejím růstu si promyslete, zda byste raději stromek s vysokým kmínkem, nebo pěkně košatý keřík. Granátovník se dá totiž velmi dobře tvarovat, takže pokud stojíte o keřík, zaštipujte konce mladých výhonků. Tím docílíte hustějšího vzhledu.

Jestliže upřednostníte “stromkový vzhled”, je nutné již od začátku zvolit jeden hlavní výhon. Všechny boční větvičky pak odlamujeme až do výšky, ve které chcete nechat vzniknout korunku. O tu pak pečujte stejným způsobem, jako byste pěstovali keřík. Musíme ji tedy zaštipovat a tvarovat, jen tak může mít hustý a pěkný vzhled.

Milovníci slunce a tepla

Přes léto dopřejeme granátovníku dostatek slunce a tepla. Letníme jej tedy ideálně ve venkovních prostorách. Vzhledem k jeho původu nemá granátovník velkou spotřebu vody. Zaléváme jej až tehdy, kdy půda téměř vyschne a jeho lístky lehce “povadnou”. Nenechte jej ale příliš přeschnout, jinak začnou listy hnědnout a opadávat. Stejné škody napáchá také přemokření.

Během zimy potřebuje rostlina vegetační klid. Koncem podzimu tedy snížíme zálivku a přestaneme s hnojením. Granátovník přemístíme do chladnějších prostor s dostatkem světla. Ideální zimní teplotou je přibližně deset stupňů celsia. Během chladných dnů se mu dobře daří například v zimní zahradě. Může se ale stát, že jej pěstujete v bytě jako pokojovou rostlinu, a prostě nemáte možnost jej do chladnější místnosti přemístit. V tom případě pouze omezte hnojení a zálivku a nechte jej alespoň v té části bytu, kterou nejméně vytápíte.

Přenosná nádoba je pro granátovník nutností

Jak jsme si již řekli, granátovník lze pěstovat doma i venku s tím, že jej na zimu přesouváme do interiéru. Abychom tak mohli učinit, je nutné jej přechovávat v přenosné nádobě. Ta by měla mít odpovídající velikost. Mladé rostliny ještě každoročně přesazujeme a při této příležitosti doplníme nejen čerstvou zeminu, ale také vyměníme květináč za větší.

Vhodnou nádobu před umístěním sazenice naplníme substrátem. Ten musí být dobře propustný a nezadržovat příliš mnoho vody. Ideální je tedy směs kvalitní hlíny, písku a trochy rašeliny, ke které vždy přidáme ještě kompost. Na dno květináče vsypeme drenážní vrstvu keramzitu, a poté jej naplníme substrátem, do kterého sadíme rostlinu i s celým původním kořenovým balem. 

TIP: Milujete exotické rostliny a máte skleník nebo zimní zahradu? Vyzkoušejte také pěstování citrusů! Jak na to vám poradíme v tomto článku.