Jarní pranostiky jsou takové malé předpovědi počasí, které se s pravidelností opakují každý rok. Některé pranostiky mají větší pravděpodobnost naplnění než jiné. Dříve se však jimi lidé řídili, a naplnění pranostiky pro ně bylo určitou předzvěstí toho, jaká bude například letošní úroda. Pranostiky se týkaly hlavně předpovědí počasí určitých dnů nebo ročních období, často se také vztahovaly k zemědělství.

Dnes se s tímto útvarem lidové slovesnosti setkáváme stále, i když víme, že někdy mohou být tato pořekadla nepřesná. Jelikož jsou pranostiky povětšinou veršované, učí se je často děti v mateřských nebo základních školách. Pro pěstitele mají pranostiky často význam dodnes – nezřídka kdy se do zahrady vysazují plodiny právě podle počasí dle různých pranostik, stejně tak zahradníci očekávají například podzimní úrodu.

Pranostiky pro jarní měsíce

Jelikož začíná jaro, pojďme se podívat na nejběžnější české pranostiky, které se k jarním měsícům vztahují.

Nejběžnější březnovou pranostikou, kterou určitě zná každé dítě je

• „Březen – za kamna vlezem,
• Duben – ještě tam budem,
• Máj – půjdem v háj.“

Hezkou, a zároveň poměrně spolehlivou pranostikou je také „Jestli březen kožich stáhnul, duben by rád po něm sáhl“. To znamená, že je-li březen teplý natolik, že nenosíme „kožichy“, v dubnu nás čeká studené počasí a mrazy.

Pro duben zase platí: „Hodně-li vítr v dubnu duje, stodola se naplňuje“. Kromě silného větru pak předvídá dobrou podzimní úrodu také duben deštivý a vlhký.

Další jarní pranostiky pro březen:

• Březnové slunce má krátké ruce.
• Březen bez vody – duben bez trávy.
• Suchý březen, studený duben, mokrý máj – bude v stodole ráj.
• Mnoho dešťů březnových – hubené léto.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.

Pranostiky na duben:

• Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
• Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
• Mokrý duben – hojnost ovoce.

Květnové pranostiky:

• Studený máj – v stodole ráj.
• Mokrý máj – v stodole ráj.
• Není-li květen ani příliš studený ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.

Pranostiky podle jmen v kalendáři

Mnoho pranostik často souvisí s konkrétními jmény v kalendáři. Mezi známější patří například:

„O svatém Tomáši sníh bředne na kaši; Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese“

„Na svatého Řehoře, letí čápi od moře“. Kolem jmenin Řehoře, které jsou 12. března, je již dostatečné teplo na to, aby se čápi vraceli z Afriky zpět k nám.

24. dubna má svátek Jiří, se kterým se pojí jedna s nejznámějších říkanek: „Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři“. Počasí je v tuto roční dobu již dostatečně teplé a příroda pomalu probouzí ze zimního spánku. Také se říká, že na svatého Jiří se rodí jaro.

12.-14. května pak přicházejí „zmrzlí muži – Pankrác, Servác a Bonifác, spalují mrazem ovoce i růži“.

Velikonoční pranostiky

• Na Velikonoce jasno – bude laciné máslo.
• Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.