Užitečného hmyzu je v naší přírodě stále méně. Mnoho lidí tedy touží do své zahrady opylovače přilákat a poskytnout jim dostatek jejich oblíbené potravy. Motýli, včely, čmeláci a jim podobné druhy milují voňavé květiny plné sladkého nektaru. A přesně takové má i komule Davidova, lidově nazývána jako motýlí keř. Jak tuto rostlinu úspěšně pěstovat v zahradě se dozvíte v následujících řádcích.

Pěstování motýlího keře

Komule Davidova (Buddleja davidii), lidovým názvem motýlí keř, je okrasná rostlina původem z Číny a dalších částí Asie. Během let se však rozšířila do témeř celého světa, nejčastěji se pěstuje v zahradách, parcích, někdy také v městských výsadbách, nicméně ve Středomoří již najdeme motýlí keře planě růst v přírodě. Rostlina je totiž poměrně dost invazivní, po odkvětu dozrávají semena, která jsou do okolí roznášena větrem a snadno klíčí. U nás však nejsou pro její zplanění ideální podmínky, a tak se pěstování v zahradě bát nemusíme.

Jak tedy pěstovat motýlí keř?

• Stanoviště – vyberte prosluněné místo, jen tak bude na keři co nejvíce květů plných sladkého nektaru. V polostínu kvete rostlina podstatně méně a kratší dobu. Keř musí být chráněn před větrem, jeho nárazy nesnáší dobře.
• Zemina – substrát musí být kyprý a dobře propustný. Motýlímu keři prospívá půda vápenitá, dobře se však v tomto ohledu přizpůsobí.
• Hnojení – rostlinu přihnojujeme pouze na jaře (pokud tedy nepěstujeme v květináči, v tomto případě hnojíme častěji). K přihnojování můžeme použít kompost nebo klasické tekuté či granulované hnojivo pro kvetoucí rostliny.
• Množení motýlího keře – množit lze prostřednictvím semen, případně také vrcholovými řízky, které odebíráme koncem léta až začátkem podzimu.
• Zálivka – keř zaléváme zejména po výsadbě, abychom podpořili správné zakořenění. Vláhu doplňujte také při dlouhodobém suchém a horkém počasí.

Motýlí keř v květináči

Komule Davidova má velmi měkké kořeny, které se přizpůsobí i menšími prostoru. Navíc je keř dobře tvarovatelný, což z něj dělá ideálního adepta na pěstování v květináči. Motýlí keř tedy může zdobit například terasu či větší prosluněný balkon. Nádoba však musí být dostatečně velká, nezapomeňte, že se keř dorůstá i dvou metrů.

Květináč naplníme kvalitním zahradním substrátem, který je kyprý, dobře propustný a humózní. Ten ještě smícháme s trochou dobře uzrálého kompostu a mladý keřík do něj vysadíme. Na dno květináče je ještě vhodné umístit drenážní vrstvu, komule totiž nesnáší přemokření. Při pěstování v nádobách musíme rostlinu hnojit a zalévat častěji než při pěstování ve volné půdě.

Kdy zasadit motýlí keř?

Koupíte-li předpěstovanou sazenici v zahradnictví, můžete ji vysadit klidně už na podzim. Zkontrolujte si však stav kořenového balu, kořeny musí být zdravé a dobře rozrostlé. Mnohem vhodnější jsou však jarní měsíce, kdy bude mít rostlina dostatek času na správné zakořenění, u kvalitních sazenic se navíc dočkáte květů již v prvním roce. Na jaře vysazujeme také vlastní sazenice vypěstované z vrcholových řízků odebíraných na konci léta nebo na podzim předchozího roku.

Jak se stříhá motýlí keř?

Komule snese poměrně radikální řez, a tak není její stříhání nijak náročné. Důležité je vědět, jaký konkrétní druh pěstujete. V zahradách nejčastěji vidíme komuli Davidovu, u které nemusíme seřezávané výhony vybírat. U komule střídavolisté je to jinak, kvete totiž až na dvouletých výhonech, proto je důležité vědět, které výhony jsou jak staré, nebo na kterých již byly květy v minulém roce.

Pojďme se však podívat na naši komuli Davidovu. Tu stříháme na jaře, když začnou rašit pupeny. Snese velmi radikální řez, nebojte se větve zkrátit, díky tomu keř dobře obrůstá a dočkáte se většího množství květů. Starší větve seřízněte klidně na dva pupeny od země, mladší výhony pak nechejte o něco delší.

Během vegetační doby pak pomocí zahradnickým nůžek odstraňujte odkvetlá květenství. Tím podpoříte další kvetení a pohled na nespočet druhů hmyzu si tak užijete ještě o něco déle.

Druhy a odrůdy motýlího keře

Motýlí keř to není jen již zmiňovaná komule Davidova. Setkat se můžeme i s jinými druhy. Všechny jsou si víceméně podobné a liší se pouze v drobných znacích a vlastnostech. Jaké druhy tedy můžeme do zahrady vysadit?

• Komule Davidova (Buddleja davidii)
• Komule střídavolistá (Buddleja alternifolia) – jedná se o větší a košatější keř než u komule Davidovy. Květy se objevují až na dvouletých výhonech, na což je nutné myslet u řezu.
• Komule Weyerova (Buddleja x weyeriana) – kříženec se žlutými květy.
• Komule sněhobílá (Buddleja nivea) – s tímto druhem se setkáme spíše v botanických zahradách.
• Komule japonská (Buddleja japonica) – také druh u nás méně častý, do botanických zahrad a sbírek.

U nejčastěji pěstovaných druhů se setkáme s mnoha různými odrůdami. Ty se od sebe liší například vzrůstem keře, velikostí květenství či jeho barvou. Květenství mohou být až půl metru dlouhá, fialové, bílé, žluté nebo dokonce tříbarevné. Jaké odrůdy patří mezi ty nejoblíbenější?

• ‚Royal Red‘
• ‚Santana‘
• ‚Sugar Plum‘
• ‚White Bouquet‘
• ‚Black Knight‘
• ‚Blue Colibri‘
• ‚Blue Horizon‘
• ‚Sky Pygmy‘
• ‚Dartmoor‘ a další…

Zazimování motýlího keře

Komule je plně mrazuvzdorná, poradí si s teplotami klesajícími až k -20 °C. Můžeme ji tedy bez obav celoročně pěstovat venku, ani komuli v květináči nemusíme na zimu přenášet do teplejších míst. Před nástupem mrazů ale musíme provést určitá opatření. Tím prvním je odstranění všech květenství. Ostříhat můžeme také nejstarší výhony, nicméně tento úkon můžete klidně nechat na jaro, kdy keř zkrátíte radikálněji (a také lépe obroste). Mělké kořeny motýlího keře chráníme mulčem nebo chvojím.

TIP: Hledáte další kvetoucí rostliny do vaší zahrady ve fialovém odstínu? Zasaďte si krásnou vistárii, která vás potěší liánami doslova obsypanými květy. Jak pěstovat vistárii vám poradíme v našem předchozím článku.