Broskvoně patří k tradičním symbolům českých zahrad již po generace. Jejich šťavnaté plody nabízejí v kuchyni neomezené možnosti využití, což je zřejmě důvod, proč na ně nedaly dopustit ani naše prababičky. Kromě úrody nás tyto stromy na jaře odměňují dechberoucími květy, které fungují jako magnet pro užitečný hmyz a opylovače.
Péče o broskvoně není o nic náročnější než u ostatních ovocných dřevin. Vyžaduje však osvojení určitých pravidel – především správnou techniku řezu pro bohatou úrodu a schopnost včas rozpoznat choroby, na které bývají tyto stromy náchylné. Všechny podstatné rady, jak dojít k úspěšné sklizni, najdete v textu níže.
Jak pěstovat broskvoň
Broskvoň obecná (latinsky Prunus persica) je členem početného rodu slivoní. Do této rodiny řadíme i další oblíbené zástupce, jako jsou třešně, višně, meruňky, švestky, mandloně či mirabelky. Tento rozmanitý rod je rozšířen napříč mírnými, subtropickými i tropickými oblastmi po celém světě.
Původní domovinou broskvoní je pravděpodobně Asie, konkrétně Čína. Do Evropy se rozšířily díky starověkému Římu, kde si získaly obrovskou popularitu pod poetickým názvem „perská jablka“.
Broskvoň roste jako strom či keř a může dosáhnout výšky kolem 5 metrů. Přirozeně tvoří kulovitou korunu, avšak v zahradách a sadech se dává přednost tzv. kotlovitému tvaru, který zajišťuje lepší přístup světla a vzduchu. Strom se vyznačuje úzkými, kopinatými listy a bohatým růžovým květenstvím. Plodem je známá peckovice – broskev.
Pěstování broskvoně
Ideálním stanovištěm je slunné místo, které je dobře chráněné před průvanem. Na typ půdy nejsou broskvoně přehnaně náročné, klíčová je však její propustnost; strom nesmí stát v podmáčené zemi. Sazenice ze školek se do zahrad vysazují převážně na jaře, i když některé odrůdy snesou i podzimní výsadbu. Základem úspěchu je kromě hnojení také specifický průřez, kterému se věnujeme dále.
Plánujete-li rovnou celý sad, nároky se zvyšují. Ne každá lokalita je pro hromadnou výsadbu vhodná. Ideální pozemek by se měl nacházet v nadmořské výšce, kde nehrozí extrémně tuhé zimy, ale ani příliš teplé podzimní měsíce, které by stromy předčasně vyčerpaly.
Půda v sadu nesmí být těžká. Optimální je mírný svah, kde je hladina podzemní vody níže. Je však nutné eliminovat vliv silných větrů. Pozor na jižní svahy – stromy zde mohou rozkvétat příliš brzy, což zvyšuje riziko, že květy zničí jarní mrazíky.
Čtěte také: [RECENZE] Robotické vysavače – jak vybrat pomocníka do domácnosti?
Pěstování broskvoně ze semen (pecek)
Většina ovocných stromů se množí roubováním, ale mnozí nadšení zahrádkáři nedají dopustit na pěstování přímo z pecky. U broskvoní je tato cesta velmi dobře realizovatelná.
Nejlepší výsledky přinášejí pecky získané přímo ze zralých plodů ze stromu. Ovoce z obchodů je k tomuto účelu nevhodné, protože neznáme původ odrůdy ani její mrazuvzdornost v našem klimatu. Ideální je získat od souseda či známého přezrálé plody. Pecky můžete vyjmout, nebo zasadit celé plody – rozkládající se dužina poslouží jako startovací výživa.
Jelikož nevyklíčí každé semeno, je praktičtější předpěstovat sazenice v květináčích. Na trvalé místo v zahradě je přesazujeme až ve chvíli, kdy jsou stromky silné, mají alespoň metr do výšky a dokážou odolat venkovním podmínkám.
V obchodech lze zakoupit i pecky speciálně upravené pro vyšší klíčivost, které se využívají v profi produkci. Pro domácí potřebu vám však postačí výše popsaná přírodní cesta.
Pěstování broskvoně na zahradě
Na zahradě hledejte místo zalité sluncem a chráněné před větrem. Půda by měla být lehká, vzdušná a sušší. Za ideální polohu pro pěstování se považují oblasti v nadmořské výšce od 200 do 400 metrů.
Voda hraje v životě broskvoně velkou roli. Mladé sazenice vyžadují pravidelnou zálivku, u dospělých stromů je kritický zejména květen a období zhruba tři týdny před dozráváním plodů. Důležité je zajistit, aby se voda vsákla a nezůstávala u kořenů v loužích.
Jak zasadit broskvoň
I když je jaro pro výsadbu preferované, podzimní termín je rovněž možný. Postup je v obou případech stejný: nejprve odřízněte poškozené části kořenů a poté celý kořenový systém namočte na 2 až 4 hodiny do vody. Do připravené jámy zatlučte pevnou opěrnou tyč, která mladému stromku pomůže v prvních letech stability.
Stromek umístěte k tyči a začněte jámu zasypávat zeminou. Během procesu se stromkem jemně zatřeste, aby se hlína dostala do všech prostor mezi kořeny. Nakonec zeminu opatrně ušlapejte a stromek zalijte vydatnou dávkou vody (alespoň 10 litrů).
Pokud sázíte více stromů, dodržujte rozestup 6×6 metrů. Pokud zvolíte vzdálenost menší než 5 metrů, počítejte s nutností velmi precizního a častého řezu. Tyto odstupy platí i ve vztahu k plotům, zdem či jiným dřevinám v okolí.
Hnojení broskvoně
Pro pravidelnou a sladkou úrodu je výživa klíčová. Již při výsadbě přidejte do jámy hnůj a vrchní zeminu promíchejte s kvalitním kompostem. Během života stromu doplňujte živiny podle potřeby, zejména po odkvětu, kdy je nejdůležitější dodat draslík.
Zkušení zahradníci používají uleželý hnůj podle stáří stromu – tříletému dopřejte cca 10 kg, šestiletému dvojnásobek. Alternativou jsou speciální hnojiva pro broskvoně, kde je dávkování přehledně uvedeno na obalu.
Čtěte také: Pomerančovník – vše o pěstování ve skleníku i doma
Množení broskvoně
Nejběžnějším způsobem množení je očkování, tedy přenesení očka požadované odrůdy na zdravou podnož. Roubování je sice také možné, ale u broskvoní se využívá méně často.
Volba podnože je zásadní a ovlivňuje mrazuvzdornost i celkovou vitalitu stromu. Dnes vám s výběrem té správné podnože pro vaše podmínky rádi poradí v každé specializované ovocné školce.
I když je možné množit broskvoně i ze semen (jak bylo popsáno výše), pamatujte, že u semenáčků není nikdy stoprocentně zaručeno, že si zachovají chuťové a růstové vlastnosti mateřského stromu.
Kvetoucí broskvoň
Broskvoně rozkvétají v průběhu května. Květy jsou jednotlivé, velké asi 3 až 4 cm. Jejich okvětní lístky bývají sytě růžové až načervenalé, výjimečně u některých odrůd i bílé.
Řez broskvoně
Správný řez je u broskvoní klíčem k úspěchu. První zásah provádíme hned po jarní výsadbě (u podzimní výsadby čekáme na jaro). Vybereme cca 5 nejsilnějších výhonů s dobrým úhlem, které vytvoří základ budoucí koruny. Tyto výhony zkrátíme na 3 pupeny tak, aby ten poslední směřoval ven z koruny.
V dalších letech (zejména ve druhém a čtvrtém roce) pokračujeme v krácení hlavních větví o jednu až dvě třetiny. Důsledně odstraňujeme větve rostoucí dovnitř koruny nebo ty, které se kříží. Cílem je mít po čtyřech letech vyváženou a prosvětlenou korunu.
V dospělosti se zaměřujeme na udržování tvaru a omlazování. Broskvoně plodí nejvíce na jednoletém dřevě. U neudržovaných stromů kvalita i množství plodů po pár letech rapidně klesá. Ideální čas pro hlavní prořez je v době rašení pupenů.
Mnoho pěstitelů provádí také letní prosvětlovací řez. Ten pomáhá slunci dostat se k plodům uvnitř koruny a zajišťuje lepší tvar stromu pro příští roky.
Čtěte také: Motýlí keř – jak pěstovat komuli Davidovu, aby kvetla co nejdéle?
Broskvoň
Botanicky existuje pouze jeden druh broskvoně, ale díky šlechtění můžeme vybírat ze stovek odrůd. Zde je přehled těch nejrozšířenějších v našich zahradách.
Odrůdy broskvoní
Rané odrůdy – Alexandra, Maycrest, Rich May, Alix, Royal Glory, Spring Lady, Red Robin, Ruby Prince, Super Queen.
Střední odrůdy – Earliglo, Belmondo, June Star, Spring Perfect, Velvet, Michaela, Redhaven, Krasava.
Pozdní odrůdy – Catharina, Regina, Iskra, Harrow Beauty, Top Lady, Suncrest, Flamingo.
Podnože broskvoní
Správná podnož je základem pro úspěšné očkování. Mezi nejčastější patří:
- p. Mandžurská
- Adesoto
- Semenáč broskvový
- Semenáč meruňkový
- St. Julien
- Rubira
- Montclar
Přezimování broskvoně
Mladé stromky jsou náchylné k poškození mrazem a těžkým sněhem. Je proto vhodné je na zimu obalit jutou či netkanou textilií. Osvědčenou metodou je také nátěr kmene vápenatým mlékem. Starší, dobře zakořeněné stromy obvykle zvládnou i mrazy k -20 °C bez větších potíží.
Čtěte také: Jak na vyvýšené záhony? Praktické tipy a rady
Broskve v kuchyni
Broskve i nektarinky jsou v kuchyni nesmírně variabilní. Skvěle chutnají v dezertech, zmrzlinách, smoothies nebo jako džemy a kompoty. Překvapivě dobře ladí i se slanými pokrmy – hodí se k drůbežímu masu, do chutney, exotických směsí nebo dokonce na netradiční pizzu.
Broskvový džem
Kilogram oloupaných a vypeckovaných broskví nakrájejte, vložte do hrnce a smíchejte s 1 kg cukru a želírovacím prostředkem. Směs přiveďte k varu a krátce povařte, přičemž sbírejte pěnu. Horký džem plňte do čistých sklenic a sterilujte při 80 °C po dobu 10 minut.
Rychlá hrnková bublanina s broskvemi
Smíchejte 2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek cukru, vanilkový cukr a kypřicí prášek. Přidejte 2 vejce, 1 hrnek mléka a půl hrnku oleje. Těsto vlijte na plech s pečicím papírem, poklaďte nakrájenými broskvemi a pečte v troubě vyhřáté na 170 °C přibližně 35 minut.
Čaj z broskví
Broskvový čaj můžete připravit z čerstvých plodů (skvělé jako ledový nápoj se zeleným čajem) nebo ze sušených listů. Jednu lžíci drcených listů stačí zalít horkou vodou a nechat louhovat. Výborně chutná v kombinaci s meduňkou. Tento nápoj pomáhá bojovat proti volným radikálům, podporuje metabolismus a prospívá srdci i zubům.
Choroby a škůdci broskvoně
Kadeřavost broskvoně – nejčastější houbová choroba. Způsobuje kroucení a předčasný opad listů i poškození plodů červenými skvrnami.
Padlí broskvoňové – houba napadající plody a listy, na kterých vytváří typický bílý povlak.
Kromě těchto chorob se můžete setkat se suchou skvrnitostí listů nebo napadením mšicemi a jiným savým hmyzem. V takovém případě je nejúčinnější včasný zásah vhodným insekticidem.
Zdroje: Martha Stewart, Ohio Online, iReceptář
Napsat komentář